Novoroční jízda 2016

Na novoroční jízdu se vždy opravdu těším, je to pro každého cyklistu tak trochu svátek, protože všechny najeté kilometry z loňkého roku jsou zapomenuty a do nového roku vstupují všichni s nulou na tachometru. Jede se za každého počasí a pokaždé je to loterie, pamatuji jízdy na sněhu, v děšti i v krutém mrazu s východním větrem, který Vám nedá ani metr zadarmo. Letos bylo sice pod nulou a ráno byl jemný sněhový poprašek, ale nefoukal vítr a tak se jelo vcelku příjemně. Navíc se nás sešlo opravdu hodně, napočítal jsem něco lehce přes třicet jezdců a to už je pořádný „balík“, ve kterém Vám kilometry jen ubíhají. Nakonec jsme všichni zvolili kratší variantu, cca 27km a my čtyři, kteří jsme přijali a dokončili výzvu Rapha Festive 500 (musí se ujet 500km mezi 24. – 31.12.) jsme za to byli rádi.

IMG_2507 IMG_2510 IMG_2517 IMG_2512 IMG_2511

IMG_2521

IMG_2530

V Poříčanech jsme se rozdělili, protože garda „zkušenějších“ jezdí do Třebestovic a my do Kerska napít se živé vody a potom zpět do Č. Brodu.

IMG_2527Dokonce jsme se dostali i do novin!!

IMG_2537

 

 

Slunovratová jízda

Letošní konec roku jsme se rozhodli „oslavit“ jízdou k  přivítání letního slunovratu, kterou pořádá pražský Bajkazyl.

Sraz byl v sobotu 18.12. v 6:30 na schodech Rudolfina, kde se naše pětičlenná výprava sešla.

Při čekání na start, jsme měli dost času okukovat na jakých kolech, kdo přijel. Někdo přijel na starém Favoritu, někdo na festce, někdo jel na krosovém nebo na horském kole, překvapivě jsme viděli i hodně cyklokrosových kol. Vítěz byl však jen jeden a to nákladní kolo, které mělo v zadní části připevněn rozsvícený  vánoční stromek.

IMG_2406_1000px

I když jsme nečekali, že start bude přesně v 6:30, tak nás 40 minutové zpoždění trochu zaskočilo. Nicméně jsme po sedmé vyrazili směr Karlův most a poté Kampa. Jenže když se rozjede přes 70 cyklistů do probouzejícího se pražského provozu, stane se jediné, že se neustále čeká.

IMG_2419-1000px

Takže jsme čekali a čekali..

IMG_2421

1000px

Na staroměstkém náměstí

 

 

 

 

 

Na hlávkově mostě

 

 

 

 

 

Když jsme jeli přes letnou, tak si Robert zafandil Sparta, Sparta…

IMG_2428

A pak jsme zase čekali. Tentokrát nám to nevadilo, protože jsme stáli na místě s perfektním rozhledem.

IMG_2434

Pak jsme jeli kolem hradu a na Petřín.

IMG_2456

 

Bohužel u letohrádku Kinských nám došla trpělivost a rozhodli jsme se pro variantu návratu domů po vlastní ose. Odpojili jsme se od rozevláté skupiny a nejdříve podél Vltavy a posléze podél Rokytky, jsme vyrazili směr Černý most.

IMG_2448

Tam jsme se v nejmenovaném rychlém občerstvení nasnídali.

IMG_2454

 

A poté jsme vyrazili do Klánovic, Úval, Tuklat, Rostoklat a domů.

Příští rok akci určitě zopakujeme, ale uděláme si ji ve vlastní režii, pod vedením zkušeného pražského jezdce Oldy S., který nás krásně provedl Prahou.

Ještě bych chtěl vyzdvihnout výkon Standy Š., který celou jízdu objel na jedničku a ještě v civilním oblečení! Dobrá práce!

Tak zase za rok

 

 

 

Časovka na Truba – report

Jak jistě víte koncem září, konkrétně 28. se konal znovuobnovený závod do vrchu – Časovka na Truba.

casovka

Plákát Časovky na Truba

 

Závod jsme začali plánovat téměř před rokem, kdy jsme domluvili s ACFR 11, že převezmeme pořadatelství. Poté začalo pátrání jaké všechny povolení musíme získat, abychom mohli závod udělat oficiálně a aby bylo možné silnici uzavřít pro větší bezpečí závodníků. Jak jsme postupně zjišťovali, nebylo jich málo a celý úřední proces nám zabral nejvíce času. Naštěstí jsme 14 dní před termínem závodu dostali finální povolení a mohli jsme se pustit do samotných příprav.

IMG_1810V časovém presu jsme museli zařídit tisk plakátů, rozeslat pozvánky cyklistickým klubům v okolí, zajistit občerstvení, zajistit značení objízdné trasy, ceny pro závodníky, sehnat dostatek dobrovolníků, zajistit mobilní wc, agregát, stany, stoly, startovní čísla, závory, atd..

 

img-6450

Téměř zázrakem jsme vše dohodli,přivezli či vytelefonovali a 28. jsme se mohli těšit na závodníky. Náš neskromný odhad na počet startujících byl kolem 40-50 lidí, jaké bylo naše překvapení, když se před registračním místem vytvořil dlouhý had a konečné číslo překročilo 100 startujících. V takovou účast nikdo z nás nedoufal.

img-6835Celkově závod proběhl bez větších zádrhelů, jen na vyhlášení výsledků se muselo počkat déle než je běžné (to do dalšího ročníku napravíme). Vyhlašovali jsme 20 kategorií a rozdali jsme přes 60 cen a dle reakcí zúčastněných se jim závod líbil.

 

 

Chci touto cestou poděkovat všech členům CSC klubu za skvělou práci a všem, kteří nás hmotně podpořili: městu Český Brod za vstřícnost a finační podporu, panu Procházkovi ze Semic, Dušanovi Makovcovi, Leoši Velenskému, Tomáši Svobodovi městským technickým službám a samozřejmě firmě AutoMotoVelo bez níž by nebyla valná většina cen.

Příští rok vychytáme mouchy a budeme se na Vás všechny zase těšit.

Tak za rok u kamenného mostu

 

Lávka Na Zámkách je hotova

Po dvou sobotních brigádách jsme konečně dostavili lávku Na Zámkách, stará lávka byla už od začátku roku zlomená v půlce a nedala se přejít.

thumb_IMG_1114_1024
Nejprve jsme odtranili zbytky staré lávky a pak začali budovat novou.

IMG_20150815_143344
Po první brigádě se po lávce nechalo přejít, ale nebylo hotové zábradlí a nájezdy z obou stran.

thumb_IMG_1511_1024
To jsme napravili tuto sobotu.

thumb_IMG_1705_1024
Chci poděkovat všem, kteří přidali ruku k dílu, jste nejlepší a buďte si jisti, že každé přejití lávky vás bude těšit i za mnoho let.

thumb_IMG_1704_1024

Také chci poděkovat lesnímu správci, panu Kopáčkovi, bez kterého by nebylo dřevo a obci Doubravčice za materiální pomoc, zvláště pak paní Kvasničkové, díky za ty housky!!

Přejezd Orlických hor

Nevím jak ve Vás, ale ve mně dřímá neustálý „pud“ prozkoumávat nové cesty a místa. Je celkem jedno jestli je to neprozkoumaná stezka mezi vesnicemi 5 km od domu či vršek hory 1000 km odsud. Ta radost z nového je vždy stejná. No.. možná trochu větší, když je to ta hora, ale jen o trochu.

Tak tento „pud“ mi už hodně dlouhou dobu říkal, že jsem nikdy nebyl v Orlických horách a že bych se tam měl vypravit. No dobře povídám a jelikož necestuji rád sám (sdílená radost je dvojnásobná radost), řekl jsem o tom mém puzení ještě několika přátelům a ejhle další čtyři se připojili.

Takže jsme naplánovali termín, sbalili spacáky, připravili kola a v sobotu 18.7. ráno jsme se sešli v Kolíně na nádraží.

Cesta do České Třebové, našeho výchozího bodu proběhla bez nejmenšího zádrhelu a za dvě hodiny jsme již stáli před nádražím a rozhlíželi jsme se po vhodném startovním bodu. Ten jsme našli velice záhy a to nedalekou kavárnu 59metrů, kde jsme nad kávou našli ideální trasu pro první část cesty do Letohradu.

IMG_1199

Cestou jsme se ještě zastavili u Horákovy kaple sv. Panny Marie, kde pramení zázračný pramen mládí a mladické svěžesti a čirou náhodou tam potkali praprapravnučku stavitele pana Duška a její dcera paní Eliška nás vyfotila u vchodu a na fotce zanechala nesmazatelný otisk.

IMG_1206

 

Poté jsme již bez velkých přerušení dorazili do Letohradu, kde nás na zámku čekal velice příjemný oběd.

IMG_1302

Z plodného rozhovoru, který probíhal při čekání na jídlo, snad jen vypíchnu Martinovu větu: Nejsou války, rodí se blbečkové!

IMG_1303Plně nasyceni jsme vyrazili dále. Hnala nás představa koupání ve vodní nádrži Pastviny. Po cestě  jsme potkávali účastníky závodu Tour de Biere, kteří evidentně už závod dokončili. Dalo se to poznat jednoduše, byli totiž úplně namol. Dva dokonce skákali z přehradního mola dolů, kluci na ně volali, že na stranu do přehrady to umí každý ať to zkusí na druhou stranu.

Nakonec jsme zastavili až pod pastvinským mostem, kde jsme odhodili svršky a naskákali do vody.

IMG_1304Po dalších několika kilometrech jsme si udělali přestávku u Pašerácké lávky, kterou jsem si chtěl prohlédnout naživo, protože mi sloužila jako vzor pro plánovanou stavbu mostku v Dolánkách. Kluci toho hned využili a chladili si rozpálená chodidla a koukali na dvě dvojice, které si koupel ve vodě zpříjemňovali pitím vína a kouřením jedné nejmenované rostliny.

IMG_1327Další hodinu jsme šlapali jen do kopce a míjeli jeden řopík za druhým, zastavili jsme až  v osadě Panská pole, kde nám místní dobrodinec z č.p. 425 načepoval vodu, díky chlape !!

Pak jsme hned pokračovali až k pevnosti Hanička, kterou jsme prostě nemohli minout a kde jsme narazili na četu prvorepublikových vojáků, která tu stanovala.

IMG_1342Ten vojín v podlíkačkách nás vyfotil a pak se běžel obléknout na nástup.

IMG_1339No a od Haničky to bylo už jen pár kilometrů na Anenský vrch, místo našeho noclehu. Po výjezdu k rozhledně jsme se okamžitě pustili do zásob z domova. Jídlo bylo různorodé, od chleba se šunkou přes chleba se salámen po chleba s tuňákem. Největší hit byla ovšem rýže s arašídy!

S heslem, jak si kdo ustele, tak si i lehne ( a vyspí se), jsme si po večeři začali připravovat místa na spaní. Olda si postavil lehký přístřešek, já s Robem stan a Martinové to vzali zostra a spali pod širým nebem.

IMG_1349

Velkou odměnou nám byl rozhled po večerních vršcích.

IMG_1346

Po západu slunce, jsme zalezli do spacáků a usnuli spánkem bohatýrů.

Ráno při snídani jsme si sdělovali noční dojmy. Martinové se přesunuli do vrcholku rozhledny, protože v noci pršelo a Olda nám vyprávěl o návštěvě nočního jezdce, který přijel na kole a baterkou slídil po vrcholu.

Po snídani jsme vše zabalili a vyrazili směr Masarykova chata.

Cesta po hřebeni byla jako na houpačce chvíli nahoru a pak zase dolů, ale po cestě jsme téměř nikoho nepotkali a tak se jelo opravdu moc pěkně. Přes Velkou Deštnou (Děsnou, jak říkal Olda), nejvyšší vrchol hor jsme se přehoupli jako nic a už před námi stála Masarykova chata, kde jsme se decentně občestvili a vyrazili dále.

IMG_1365

 

Po sjezdu k Šelišskému mlýnu, následoval výjezd do posledního sedla Orlických hor a pak několikakilometrový sjezd do Olešnice v O.h., tam jsme se rozloučili s O. horami a pokračovali k našemu cíli v Novém Městě nad Metují. Cesta po červené, kolem řeky, byla skvělá a všichni jsme si ty poslední kilometry náležitě úžili.

IMG_1367

V Novém Městě jsme hned po vjezdu narazili na hřbitovní studnu a tak jsme neváhali a řádně se umyli a převlékli, aby nás nevyhodili z vlaku.

IMG_1368No a náš přejezd Orlických hor jsme nemohli zakončit jinak než půllitrem piva v nádražní restauraci. Také jsme udělali součet ujetých kilometrů a  nastoupaných výškových metrů, výsledek je 110km a 2111m, pořádná porce s batohy na zádech!

IMG_1370Já jsem svůj „pud“ uspokojil a myslím, že i klukům se to líbilo. Tak moc díky za tu sdílenou radost a snad zase příště, myslím, že bych o pár místech věděl…

Díky moc

Jarda