Po loňkém neúspěšném pokusu dojet na Zlaté návší, jsme letos měli další šanci. V sobotu dopoledne vypadala předpověď počasí ideálně, sluníčko, občas přeprška. Odpoledne se předpověď o dost zhoršila a když jsem se ráno vzbudil a na střechu bubnoval déšť, nebylo mi moc do zpěvu. Nicméně, slovo dělá muže, takže jsem v dohodnutý čas čekal na místě srazu.

Nebylo překvapením, že v takovém počasí jsme se sešli jen tři.

Dohodli jsme se, že zkusíme vyrazit a uvidíme. Představu neuspěšného druhého pokusu jsme zahnali do kouta a vyjeli.

Po pár kilometrech jsem zjistil, že Pepa jede bez návleků na boty. To prý uschne řekl a šlapal dál. Uschlo, ale v Poříčanech na zpáteční jízdě. 😀

Dvě hodiny jsme jeli v dešti. Střídal se liják s jemným deštěm a krápáním. Až za Libání jsme najeli na suchou silnici.

V Jičíně na nás čekal náš kamarád, který nám nalil horký čaj s medem a kde jsme si chvilku odfrkli.

Pak nás čekalo projet krásným údolím vedoucím od Syřenova přes Bělou a Tapli do Roztok u Jilemnice a do Jilemnice samotné.

Od Jilemnice se začalo stoupat. Ke spodnímu parkovišti jsme jeli společně, za ním se odpoutal Pepa a vyrazil osamocen k vrcholu. Já s Jirkou jsme jeli společně, já jsem lámal můj nejlehčí převod 39-25 a málem si ulomil nohy. Na vrchol jsme se přeci jen dostali.

Nahoře bylo opravdu zima a foukal ostrý vítr.

Na fotce si povšiměte u Pepy stažených červených návleků na nohy, to aby mu nekazili outfit!! 😀

Tady důkaz, že CSC klub dojede všude!

Po ledovém sjezdu jsme dojeli zpět do Jilemnice, kde jsme si dopřáli oběd a snažili se trochu zahřát ztuhlé svaly. Po obědě jsme se ještě zastavili u našeho doprovodného auta, kde jsme nafasovali perník s marmeládou, horký čaj a do zásoby RedBull a vyrazili na Jičín.

U Jičína na nás čekal Petr Lukáč (čerstvá krev), který nám zdatně potahal až do Křince. Za to ti díky Peťane!!

Z Křince se naše průměrná rychlost postupně snižovala, s tím jak rostla únava. V Nymburce jsme si dali točenou limonádu a pokračovali dále.

Za Sadskou za to Jirka vzal a dotáhl nás až do Brodu, a to musel ještě dojet do Škvorce! Drsnej to kluk.

Celkový součet kilometrů je 240km s převýšením 2477m ( Jirka 262km)

Cílová fotografie

 Profil trasy

V devět ráno jsme vyrazili na krásný okruh přes Sázavu, Bělokozly, Český Štemberk, Zdebuzeves, Kácov, Uhlířské Janovice a Kostelec nad Č. Lesy. Obloha byla modrá, slunce svítilo, vítr foukal tak akorát, prostě ideální podmínky. Poté co se k nám cestou do Sázavy připojili všichni spolujezdci, jsme vyrazili vstříc kopcům, a že jich bylo.

Občas jsme si zastavili, abychom se pokochali krásným výhledem. 🙂 To když si z nás Jirka vystřelil a měnil duši.

V Českém Štemberku se k nám připojili dva zbloudilci a vydrželi s námi až do konce, takže nad Kácovem jsme se fotili v osmi.

Před Výžerkami nám Pepa předvedl jak se správně vystupuje přes řidítka aniž by si člověk ublížil. Bohužel jsem nestihl pořídit fotodokumentaci.

V Kostelci jsme si udělali přestávku a doplnili jsme tekutiny v krásné kavárně u Modrých dveří a pak jen sjeli do Českého Brodu. Celkem krásných 103km.

Těším se na příště!

Letošní novoroční jízda se opravdu vydařila.

V termínu 5., 6. a 7. července se budou konat 3 výlety na 3. české hrady (pokud letošní počasí dovolí). Každý si může vybrat ten, který se mu líbí, nebo si dát 400 km za 3 dny. Start bude vždy v 8:30 hod. od č.s. Trilobit Roztoklaty, nebo se připojit na trase dle bydliště

1) Kokořín – Brandýs nad Labem – Kostelec nad Labem – Liblice – Hostín – Lhotka – Kokořín 140 km + okruh okolo hradu 160 km

2) Karlštejn – Říčany – Křížkový Újezdec – Jílové u Prahy – Davle – Bojanovice – Čísovice – Mníšek pod Brdy – Řevnice – Karlštejn  140 km

3) Český Šternberk – Mukařov – Ondřejov – Chocerady – Divišov – Český Šternberk – Rataje nad Sázavou – Sázava – Vyžlovka (klasická trasa závodu) – 100 km