Letošní slunovratová jízda se opravdu povedla! Na Libeňském nádraží se ráno sešlo 14 odvážlivců, kteří se nebáli vstát do velmi brzkého rána a vyrazit vstříc noční Praze.

Prvním zajímavým místem byl takzvaný “šnek”, kde jsme potkali nedočkavce, kteří se právě očkovali, asi aby to stihli do Vánoc.

 Poté jsme projeli bývalým železničním tunelem dolů k hl. nádraží, kde na nás čekala moc hezká partička s nebývale šaramantní slečnou s růžovými vlasy.

Odtud pak kolem Masarykova nádraží, Celetnou až na Staroměstské náměstí pro tradiční fotku před Vánočním stromem.

Další naší zastávkou byl krásně nasvícený Petřín. Velkým překvapením bylo pořadí jezdců na vrcholu, kdy nejsilnější členové skupiny, vyjeli vstříc vrchařské prémii, aby se záhy ztratili ve změti cest a nakonec přijeli poslední.

Ti, kdo takticky počkali a jeli s místním znalcem, pak na vrcholu slavili pocit vítěžství.

Od “Eiffelovky” jsme zamířili na Pražský hrad a prošli jsme se přímo pod okny Miloše. Než jsme jím však mohli projít, byli jsme řádně prolustrováni hradní stráží. Pepa vtipkoval, že kromě Peter a Becherovky u sebe nic nemá, což rozesmálo celou skupinu, ale vojáci zřejmě mají smysl pro humor během služby zakázaný, protože je vtípek nepobavil.

Na Letné nás dohnal východ slunce a tak se udělala ještě jedna zastávka s focením.

A Pepa zjišťoval jestli se mu po nehodě vejde noha do lyžařských bot. Prý vejde..

Z Letné jsme spadli do Stromovky a z té pak do Tróji a kolem Vltavy a Rokytky až do Vysočan, kde začali první neasfaltové sekce. Po hloubětínském kopečku a jízdy podél kyjského rybníka jsme se přes kopec Horka dostali až na Černý most.

Na Černém mostě jsme urychleně vyhledali McDonalds a dali si snídani a kafe. Bohužel někteří vzali nabízené jídlo útokem a po našem odjezdu museli uzavřít sekci “Café”, protože jim tam nic nezbylo.

Po vydatné snídani jsme prokličkovali hustým provozem u obchodní centra a vydali jsme se směrem na Xaverovský háj.

Na Černém mostě jsme bohužel museli nechat Ondru, který si ohnul zub na převodníku a nemohl pokračovat.

Až do Úval jsme jeli lesem a bylo to opravdu nádherné. Bahnitá cesta dala vyniknout netušeným talentům, kteří byť strávili letošní rok na časovkovém kole, mají techniku pomalu srovnatelnou s belgickou cyklokrosovou špičkou a na celém úseku jsme byli svědky skvělých driftů a úžasných manévrů. Bravo!!

Z Úval jsme to vzali po polní cestě do Tlustovous a poté novou cesto směr Břežany a z nich už byl Brod nadohled.

Bylo to opravdu moc pěkné a chci poděkovat, všem, kdo jel a budu se těšit za rok.