Hobby triatlon Sadská 2019

STŘEDA 24.ČERVENCE JEZERO SADSKÁ (PŘEDNÍ PLÁŽ)

PROGRAM:

18:00 PREZENTACE

18:30 START

PLAVANÍ: PŘES JEZERO 400 METRŮ

KOLO: Z PLÁŽE DO SEMIC A ZPĚT CCA 20 KM

BĚH: PO VYZNAČENÉ TRASE U JEZERA 3 KM

MOŽNOST STARTU NA JAKÉMKOLIV TYPU KOLA STARTUJE SE NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ PŘILBA BĚHEM CYKLISTICKÉ ČÁSTI NUTNÁ!!!

Bližší Info : PAVEL 739-171-765

CSC jízda Karlovy Vary – Český Brod

Začátek prázdnin a jeho dva sváteční dny nám vždy nabízí možnost vyrazit někam dál a nebo se z dálky vrátit, tak jako letos.

Díky ochotnému řidiči (díky tati) jsme se ve čtvrtek navečer dopravili do Karlových Varů, odkud jsme vyrazili na cestu domů.

První „etapa“ byla krátká a poklidná, přejeli jsme do Lokte podél řeky Ohře.

Martin se snaží najít v oku mušku, ale vypadá to, jak kdyby salutoval!

Kde jsme se osvěžili v místním pivovaru Svatý Florián a dali si nakládaný hermelín, na který naše peněženky jen tak nezapomenou.

Nastupující tma nám připoměla, že by bylo dobré, hledat si místo na spaní a bystré oko Martinovo našlo na mapě klidné místo nad městem na „Kozích hřbetech“. Bylo rozhodnuto, vyrazili jsme s čelovkami vstříc noci a našli pěkné klidné místo na spaní.

Druhý den po snídani zakoupené u jediného loketského vietnamce, jsme vyjeli na 270km dlouhou štreku domů.

První zastávka byla u rozpadlého kostela.

Pepa byl připraven na pomazání nebo na namazání, těžko říct.

Rozhled z rozhledny Krásno

Jo na támhleten kopec chci jet taky! To víš, že jo Pepo, všechny je vymetem!!

Svačina v kavárně „U mlsného medvěda“ v Teplé nad Bečvou. Doporučujeme!

Palačinky jedna báseň

Z Teplé jsme se jeli podívat na čedičový lom za obcí Hlinka.

A potom přes Toužim do Manětína, kde jsme si dali zámecký oběd.

Podávali luxusní kachnu nebo králíka se zelím
Výhled z terasy do parku, to je radost jíst.

Kromě kochání se a jezení jsme taky tvrdě šlapali a překonávali spoustu kopců. Občas i pěšmo, jako tento na zelené. Nejlepší člověk vyjel podle Stravy tento „kopeček“ rychlostí  4,5km/h, tak asi tak..

Další zastávkou bylo kláštěrní město Plasy.

A nechybělo občerstvení v podobě jednoho jedenácti stupňového Nachmelence v místním pivovaru a nelitovali jsme.

Z Plas jsme chvilku jeli po naučné stezce Baroko

Nakonec jsme dojeli až do obce Zvíkovec na Berounce. Nejdříve jsme zkusili místní kemp „Pod mostem“, ale ubohá nabídka jídla v kombinaci s hromadou ožralých vodáků nás donutila změnit plány a hledat jiné místo na spaní. Jediné pozitivní na podmostním kempu, byla přítomnost sprchy.

Potmě jsme našli nad vesnicí posekané místo a na něm zalehli. Ráno jsme zjistili, že je odtamtud nádherný rozhled do kraje, takže jsme si ho dali místo snídaně a vyrazili na opravdovou do 30km vzdáleného Nižboru.

Hned se lépe leze ze spacáku, když je takové ráno.

Z Nižboru jsme až do Prahy jeli podél řeky. Po cestách a šotolinách to ujíždělo úplně samo.

Neboj Luky, nikdo se na nás nedotahuje 🙂

Oběd jsme dali v Černošicích v hospodě „Jedličkárna“, kde jsme se královsky najedli a pádili dál.

Čím blíž jsme byli u Prahy, tím větší byl na stezkách provoz a tím méně cyklistů zdravilo, až mě přestalo bavit, zdravit bez odpovědi a také jsem nezdravil. 

Jakmile jsme se vymotali z hlavního města a minuli Průhonice a Říčany, bylo na klukách vidět, jak jsou rádi, že jsme ve známém prostředí a že se těší na zasloužené pivo na zahrádce.

Ani jsem nestačil vyfotit plné sklenice

I s prvním dnem jsme měli dohromady 291km a 3800m nastoupáno, slušná porce na CSC borce. Díky kluci, tak za rok, já zase něco vymyslím a nebojte bude to po rovině! 😉

Ještě musím poděkovat Martinovi za přípravu trasy! 

Novoroční jízda 2019

První lednové dopoledne se nás opět sešlo opravdu požehnaně, 42 cyklistů a cyklistek! Jste úžasní!

Za doprovodu našeho maskota v uniformě švýcaské armády pane Březiny, jsme si udělali tradiční fotografii u kerského pramene sv. Josefa a

pak pokračovali hezky proti větru, směrem na Přerov n. Labem a Vykáň do Brodu. 

Bohužel, naše každoroční zastavení v kavárně u Madony se nekonalo, neb měli zavřeno, snad za rok.

PS:  kdo by popř. chtěl pamětní přívěšek, tak mi napište, ještě jich pár zbylo

SLUNOVRATOVÁ JÍZDA 2018

I letošní rok pojedeme oslavit zimní slunovrat, začátek zimy, pražskou noční jízdou. Sraz bude 23.12. v 5:15 na nádraží v Českém Brodě, poté se přesuneme do Prahy, kde nás čeká kouzelná atmosféra předvánoční metropole. Okruh je cca 20-25km dlouhý a je možné si po jeho objetí zase nastoupit do vlaku a jet domů. Úplná trasa je cca 55-59km dlouhá a staví se u McDonalds  na snídani a rozmrznutí, poté se pokračuje směr  Klánovice a Úvaly.

Trasu Vám brzy představíme.

Jede se za téměř za každého počasí (vyjímkou jsou padající trakaře, ryby a žáby, potopy či jiné biblické neplechy) a je lepší se nahlásit předem, abychom Vás mohli informovat o případných změnách v programu.

Těšíme se na Vás

tým CSC klubu

Jízda do Regensburgu

Letošní červencové státní svátky spojené s víkendem si úplně říkaly o nějakou výzvu. Ta samozřejmě přišla v nápadu dojet z Brodu do německého Rezna (Regensburgu), po cestách, stezkách a silnicích byl hrubý odhad 300km za tři dny a s plnou výbavou to je hezký kus cesty.

Po klubové diskuzi, jsme se dohodli, že vyrazíme již ve středu po práci, abychom si udělali malého fóra, ono v reálu se těch kilometrů vždy najede víc, cestou jsou různé zastávky či problémy a vlak v cílovém městě na nás nebude čekat.

Takže ve středu 4.7. proběhlo povinné focení a

vyrazili jsme do Davle, kde byl cíl první etapy.

Spaní jsme si našli u uzavřeného kiosku a navečeřet jsme se rozhodli dojet do nedaleké hospody, kde obsluhoval postarší číšník s jiskrou v oku (druhé neměl) a oblečením, které si dozajista vypůjčil z Modré ústřice. Nicméně pivo točit uměl, takže jsme povečeřeli a šli na kutě.

Brzy ráno jsme se sbalili a vyrazili směr Brdy.

Nejdříve jsme si projeli hezké údolí podél potoka Kocáby, které vede až do Nového Knína.

Ten byl bohužel kritický pro Martina, který v prudkém sjezdu po vyfrézované uličce, plné vyčuhujících uzávěrů vody upadl a zle se potloukl. První pomoc mu poskytly hned dvě místní ženy, které ho vzaly do domu a Martin odtamtud vyšel téměř znovuzrozen, bohužel nám odmítl poskytnout bližší info o událostech uvnitř. Nicméně zranění na rameni a na ruce mu znemožnila nést batoh a držet se řidítek, takže již nemohl dále pokračovat. Doprovodili jsme ho na dobříšské nádraží, kde nám dal sbohem a my pokračovali vstříc dalším dobrodružstvím.

Brdy byly krásné a jistě se sem ještě vrátíme, jenže my pospíchali dále.

Městem Nepomukem,

jsme projeli do nedalekého kempu „Nový rybník“, kde se zastavil čas v 80. letech.  Po náležité očistě těla a naolejování patřičních partií, jsme se odebrali na večeři. Číšník byl shodou okolností zase bez oka ( to jako fakt), ale byla tam živá hudba 😂 (některé mrtvoly jsou živější než tento pán) a jídlo, co víc si přát. Rozložili jsme se na trávu a vychutnávali teplý večer.

Další den jsme vyrazili ještě časněji, předpověď počasí na dopoledne nebyla přiznivá, tak jsme zkusili tomu dešti ujet.

Což se povedlo jen na půl, od hranic jsme jeli v lehkém dešti.

 

Ten, ale po dojezdu do Rodingu ustal a dokonce se ukazálo i slunce, takže jsme v klidu vše usušili a zakotvili u řeky na místním veřejném tábořišti. Dostalo se nám vřelého přijetí, takže se zbytek dne nesl v příjemné atmosféře.

Poslední den jsme nepospíchali, cíl byl nedaleko a tak jsme si užívali nádherné cesty kolem řeky Regen až do Regensburgu.

V Reznu jsme do ní nazí naskákali. Byla to fantastický čistá voda, že i na ptáčky jsme viděli!

A pak jsme si prohlídli město, najedli se, skoukli německou svatbu, místní fetky v parku, stačili ztratit a najít Pepu a dali si nějaký Döner či co 🥙.

Vlak přijel načas a tak nezbylo než zatlačit slzu a vydat se na cestu domů.

Celkově to bylo 330km a 4500m převýšení, to není vůbec špatné.

Kompletní fotogalerie je zde.

Díky kluci

 

 

 

 

Novoroční jízda 2018

Je opravdu skvělé, vidět 1.1. dopoledne tolik lidí, kteří chtějí oslavit příchod nového roku jízdou na kole. Ono to není jen tak, musíte se na Silvestra držet zpět s pitím alkoholu a jít si po půlnoci brzy lehnout, jinak je ranní vstávání utrpením a mnozí to pak vzdají (vidíte kluci, nikoho nejmenuji, ani tebe Pepo :D).

Letos bylo rekordní teplo, 9 stupňů Celsia. Rekordní byla i účast žen! Dámy jste skvělé, díky. Samozřejmě  jsme měli doprovod švýcarské gardy, díky pane Březino!


A jako vždy, po vyjíždce, jsme se zahřáli skvělým vývarem v kavárně u Madony, díky Zděničko a Petře!

Nakonec chci poděkovat, všem, kteří jste jeli, jen díky Vám má Novoroční jízda skvělou atmosféru. Jste skvělí a doufám, že se zase za rok uvidíme!

Galerie s fotkami najdete pod tímto odkazem

Mějte úspěšný a krásný rok 2018

za CSC klub

Jarda Pažout

 

 

 

 

Slunovratová jízda 2017

I letošní rok pojedeme oslavit zimní slunovrat, začátek zimy, pražskou noční jízdou. Sraz bude 17.12. v 5:15 na nádraží v Českém Brodě, poté se přesuneme do Prahy, kde nás čeká kouzelná atmosféra předvánoční metropole. Okruh je cca 20-25km dlouhý a je možné si po jeho objetí zase nastoupit do vlaku a jet domů. Úplná trasa je cca 55-59km dlouhá a staví se u McDonalds na Černém mostě na snídani a rozmrznutí, poté se pokračuje směr Horní Počernice, Klánovice a Úvaly.

Trasu naplánoval guru Olda fon Klanovitz a je možné si ji prohlédnout na mapách.cz

Jede se za téměř (vyjímkou jsou padající trakaře, ryby a žáby, potopy či jiné biblické neplechy) každého počasí a je lepší se nahlásit předem, abychom Vás mohli informovat o případných změnách v programu.

Těšíme se na Vás

tým CSC klubu

 

Jak jsem jel cyklomaraton Vätternrundan

Přinášíme Vám poutavé čtení od pana Rotrekla, který se zúčastnil cyklomaratonu Vätternrundan.

Vätternrundan

O co se jedná…
Vätternrundan – pořadatelé ho prezentují jako největší rekreační cyklomaraton na světě. Skutečně se jedná o akci veskrze pohodovou, nestresuje účastníky napjatými časovými limity, extrémními stoupáními ani povinností dosáhnout co nejlepšího umístění. Nevyhlašuje se vítěz ani pořadí, dozvíte se jen časy průjezdů kontrolními body a celkový čas. Na druhou stranu, nikdo nebrání výkonnostně orientovaným skupinám či jednotlivcům, aby se pokusili dosáhnout co nejlepších časů. O tom svědčí i těžko uvěřitelný traťový rekord – 6 hodin 37 minut. Jak vyplývá z názvu akce, trasa je vedena kolem druhého největšího švédského jezera Vättern se startem a cílem ve městě Motala. Koná se od roku 1966 a účastní se kolem 20000 lidí z 50 zemí světa. A abych nezapomněl – celé je to dlouhé 300 km.

Co mě k tomu vedlo…
Obecně jsem příznivcem evropského severu. Kraj kolem jezer Vännern – Vättern i samotný východní Götaland jsme s rodinou několikrát navštívili, především kvůli pěší turistice. Krajina je mírně zvlněná s hlubokými lesy proloženými skalami a množstvím mělkých, v létě prohřátých jezer. Vše působí výrazně klidným dojmem. K tomu silnice s kvalitním asfaltem a malým automobilovým provozem. Takový klasický švédský venkov jako z knížek Astrid Lindgrenové. To vše ve mně vybudilo chuť užít si tady trochu cyklistiky. Druhá věc, která mě povzbudila k tomu, abych se úvahami o účasti začal vážně zabývat, byl článek architekta, herce a cyklisty Davida Vávry, který jsem si kdysi přečetl a vryl se mi do paměti.

Co předcházelo…
Systém přihlášek, stejně jako celý organizační proces, mají pořadatelé dokonale propracovaný. Od začátku září běží asi měsíční lhůta pro vytvoření účtu na stránkách http://vatternrundan.se/en/ a zadání avíza předběžného zájmu. V přesně stanovený den-D (loni to bylo 7.11. 19:00) se na tomtéž webu otevírá registrace, kde je možné si určit i rozmezí startovacího času. Startuje se od pátku 19:30 do soboty cca. 6:30. Po potvrzení registrace pořadatelem následuje týdenní doba na zaplacení startovného – 1400 švédských korun. Na závěr, asi měsíc před startem, se webu pod vytvořeným účtem objeví kód a instrukce pro vyzvednutí startovního čísla na místě startu v Motale.
Co se fyzické přípravy týče, doporučují pořadatelé mít najeto před závodem alespoň 1000km. Ze zkušenosti na vlastním těle, považuji za dobrý základ 3000km se zaměřením na vytrvalostní přípravu. Proto jsem se snažil odjezdit daný objem při průměrech do 130 tepů a rychlosti 25km/h.
Ubytování nabízí pořadatel v improvizovaném kempu přímo v Motale, nebo v různých ubytovacích zařízeních po okolí. Vzhledem k velkému počtu účastníků, bývají nejvýhodnější možnosti brzy obsazené. Nám se podařilo zajistit penzion cca. 60 km vzdálený. Akci jsme s manželkou pojali jako krátkou předprázdninovou cestu s dvoudenním přespáním v Dánsku a třídenním ve Švédsku.

Kolem jezera…
Vätternrundan je časově rozložen na celý víkend – v pátek a sobotu se startuje, v sobotu a neděli se dojíždí. V Motale průběžně probíhá třídenní cyklistický festival. Vätternrundanu je podřízen život nejen ve startovním/cílovém městě, ale všude tam, kudy trasa závodu prochází. Je to spojeno s výraznými dopravními omezeními, kde části trasy jsou úplně pro automobily uzavřeny, části se jedou za provozu nebo ve vyhrazeném pruhu.

V den startu, po bezproblémovém vyzvednutí startovního čísla a odpoledním odpočinku, mě manželka odvezla do Motaly. V poledne se tady prohnala silná průtrž mračen, silnice byly navečer ještě mokré, ale oblačnost se protrhávala a předpověď dalšími srážkami nehrozila. Ochladilo se na 15 stupňů, tak jsem se rozhodl pro návleky na ruce i nohy a do kapsy vzal vestu. Startovní čas mi byl stanoven na 20:38. Podle předběžných propočtů vycházelo, že bych měl být v cíli před něco polednem, to včetně pobytu ve všech devíti depech – občerstvovačkách. Těch jsem byl rozhodnut plně využívat, odpočívat, držet tepy pěkně dole, prostě se neuštvat. Byla to přece jen nejdelší jednorázová štreka na kole, kterou jsem zatím jel.

Zastavím se ještě u systému startu. Vyjíždělo se ze tří startovacích bran, postupně ve dvouminutových intervalech, po skupinách cca 60-70 lidí. Nad každou branou svítil startovací čas, který měl každý zaznamenán na startovním čísle, tak splést se bylo téměř nemožné. Vše jasné, přehledné, beze zmatků a strkanic.
Vlastní závod nabídl spoustu pro cyklistiku nevšedních zážitků – západ slunce, východ slunce, hustá ranní mlha… Vzhledem k severní poloze trvala úplná tma zhruba jen dvě hodiny, to byla doba, kdy se jelo na blikačkách. Navíc pořadatelé některé úseky osadili mobilními reflektory.

Spektrum zúčastněných bylo opravdu hodně široké – od lidí, kteří si vezli na nosiči spacák a karimatku až po skupiny na drahých silničních speciálech, strojově střídající a ignorující většinu občerstvovaček. Během jízdy se dalo sjet se skupinou s vyhovujícím tempem a náznakem spolupráce, ale vše vždy končilo depem, po kterém se dala dohromady skupina jiných lidí, nebo nezbylo než jet sám vlastním tempem.
Depa-občerstvovačky byly kapitolou samou o sobě. Jak jsem se výše zmínil, bylo jich devět. Vedle standardních ionťáků a banánů byly k dispozici bollery (sladké kynuté pečivo), teplá borůvková polévka, káva a okurky ve slaném nálevu. V Jönkeppingu a Hjö byla nabídka rozšířena o teplé jídlo (švédské kuličky..). V depech bylo poskytováno základní ošetření, masáže a servis kol. Servis byl rozšířen i na trase, kde projížděly servisní vozy s možností poskytnout technickou pomoc na místě, případně odvézt do nejbližšího depa.
Přátelskou atmosféru závodu doplnily špalíry povzbuzujících podél silnic. Mnozí si přinesli křesílka, grily, popíjeli a pokřikovat heja, heja dokázali až do ranních hodin.
Počasí vydrželo celkem slušné, bez deště a větru. Teplota klesla k 10 stupňům a k ránu padla hustá mlha.

Už vzhledem k respektu, který jsem k trase měl a snažil se o maximálně úspornou jízdu, nedopadla na mé tělo ani mysl žádná výraznější krize. Chvíli jsem si dokonce myslel, že se mi povedla jarní příprava, ale z toho mě rychle vyvedl první kopec v Alpách o týden později. To už je ale jiná kapitola..
Nicméně, průběh byl díky jen mírně zvlněnému profilu (nastoupáno 1584m) celkem svižný, tak jsem si dopolední cyklistiky moc neužil. V 8:31 jsem projel cílem v Motale. Takže 11:53 celkový čas, 10:41 čistý a jízdní průměr 27,8 km/h.

Jednoznačně – Vätternrundan mi sednul!
add. Registrace na další ročník se otevírá už 6. Září

Mirek Rotrekl

Časovka VILÉM – 20.5. v Pařížově u Běstviny

Ahoj, v sobotu 20. 5. 2017 se na Pařížově u Běstviny koná již čtvrtý ročník silniční časovky jednotlivců „VILÉM“. Charakter trasy je zvlněný, takže pokud nemáte časovkářský speciál, určitě to nebude handicap. Závod je možné absolvovat i na horském / trekovém kole, v případě zájmu bude vypsána zvláštní kategorie.
Zázemí a občerstvení bude jako vždy v místním Sportbaru u Pepy Málka, kde bude možnost doplnění vypocených tekutin energeticky a nutričně vyváženými nápoji.

Na Vaši účast se těší cykloteam AGRO KOLÍN.

Novoroční jízda 2017

Jako každý rok i v letošní první den jsme se v 10 hodin sešli na Husově náměstí, abychom oslavili Nový rok.

I přes ne příliš hezké počasí se nás sešlo opravdu hodně a to je moc dobře.

Tradiční fotografie u pomníku.

Samozřejmě jdeme s dobou a jela s námi ochranka v podobě švýcarské gardy (pane Březino jste frajer!), to pro případ, že by nějaký fanatický odpůrce pohybu na dvou kolech se nám snažil jízdu narušit či některého účastníka napadnout. 😀

V Poříčanech se jako vždy skupina rozdělí a část jede do Třebestovic a část k prameni do Kerska, kde se napijeme živé vody, uděláme si ještě jednu společnou fotografii a jedeme zpět do Brodu.

I letos jsme měli připraveno malé pohoštění v kavárně u Madony.

Přeji Vám krásný rok 2017 a mnoho najetých kilometrů

za CSC klub

Jarda