SLUNOVRATOVÁ JÍZDA 2018

I letošní rok pojedeme oslavit zimní slunovrat, začátek zimy, pražskou noční jízdou. Sraz bude 23.12. v 5:15 na nádraží v Českém Brodě, poté se přesuneme do Prahy, kde nás čeká kouzelná atmosféra předvánoční metropole. Okruh je cca 20-25km dlouhý a je možné si po jeho objetí zase nastoupit do vlaku a jet domů. Úplná trasa je cca 55-59km dlouhá a staví se u McDonalds  na snídani a rozmrznutí, poté se pokračuje směr  Klánovice a Úvaly.

Trasu Vám brzy představíme.

Jede se za téměř za každého počasí (vyjímkou jsou padající trakaře, ryby a žáby, potopy či jiné biblické neplechy) a je lepší se nahlásit předem, abychom Vás mohli informovat o případných změnách v programu.

Těšíme se na Vás

tým CSC klubu

Jízda do Regensburgu

Letošní červencové státní svátky spojené s víkendem si úplně říkaly o nějakou výzvu. Ta samozřejmě přišla v nápadu dojet z Brodu do německého Rezna (Regensburgu), po cestách, stezkách a silnicích byl hrubý odhad 300km za tři dny a s plnou výbavou to je hezký kus cesty.

Po klubové diskuzi, jsme se dohodli, že vyrazíme již ve středu po práci, abychom si udělali malého fóra, ono v reálu se těch kilometrů vždy najede víc, cestou jsou různé zastávky či problémy a vlak v cílovém městě na nás nebude čekat.

Takže ve středu 4.7. proběhlo povinné focení a

vyrazili jsme do Davle, kde byl cíl první etapy.

Spaní jsme si našli u uzavřeného kiosku a navečeřet jsme se rozhodli dojet do nedaleké hospody, kde obsluhoval postarší číšník s jiskrou v oku (druhé neměl) a oblečením, které si dozajista vypůjčil z Modré ústřice. Nicméně pivo točit uměl, takže jsme povečeřeli a šli na kutě.

Brzy ráno jsme se sbalili a vyrazili směr Brdy.

Nejdříve jsme si projeli hezké údolí podél potoka Kocáby, které vede až do Nového Knína.

Ten byl bohužel kritický pro Martina, který v prudkém sjezdu po vyfrézované uličce, plné vyčuhujících uzávěrů vody upadl a zle se potloukl. První pomoc mu poskytly hned dvě místní ženy, které ho vzaly do domu a Martin odtamtud vyšel téměř znovuzrozen, bohužel nám odmítl poskytnout bližší info o událostech uvnitř. Nicméně zranění na rameni a na ruce mu znemožnila nést batoh a držet se řidítek, takže již nemohl dále pokračovat. Doprovodili jsme ho na dobříšské nádraží, kde nám dal sbohem a my pokračovali vstříc dalším dobrodružstvím.

Brdy byly krásné a jistě se sem ještě vrátíme, jenže my pospíchali dále.

Městem Nepomukem,

jsme projeli do nedalekého kempu „Nový rybník“, kde se zastavil čas v 80. letech.  Po náležité očistě těla a naolejování patřičních partií, jsme se odebrali na večeři. Číšník byl shodou okolností zase bez oka ( to jako fakt), ale byla tam živá hudba 😂 (některé mrtvoly jsou živější než tento pán) a jídlo, co víc si přát. Rozložili jsme se na trávu a vychutnávali teplý večer.

Další den jsme vyrazili ještě časněji, předpověď počasí na dopoledne nebyla přiznivá, tak jsme zkusili tomu dešti ujet.

Což se povedlo jen na půl, od hranic jsme jeli v lehkém dešti.

 

Ten, ale po dojezdu do Rodingu ustal a dokonce se ukazálo i slunce, takže jsme v klidu vše usušili a zakotvili u řeky na místním veřejném tábořišti. Dostalo se nám vřelého přijetí, takže se zbytek dne nesl v příjemné atmosféře.

Poslední den jsme nepospíchali, cíl byl nedaleko a tak jsme si užívali nádherné cesty kolem řeky Regen až do Regensburgu.

V Reznu jsme do ní nazí naskákali. Byla to fantastický čistá voda, že i na ptáčky jsme viděli!

A pak jsme si prohlídli město, najedli se, skoukli německou svatbu, místní fetky v parku, stačili ztratit a najít Pepu a dali si nějaký Döner či co 🥙.

Vlak přijel načas a tak nezbylo než zatlačit slzu a vydat se na cestu domů.

Celkově to bylo 330km a 4500m převýšení, to není vůbec špatné.

Kompletní fotogalerie je zde.

Díky kluci

 

 

 

 

Novoroční jízda 2018

Je opravdu skvělé, vidět 1.1. dopoledne tolik lidí, kteří chtějí oslavit příchod nového roku jízdou na kole. Ono to není jen tak, musíte se na Silvestra držet zpět s pitím alkoholu a jít si po půlnoci brzy lehnout, jinak je ranní vstávání utrpením a mnozí to pak vzdají (vidíte kluci, nikoho nejmenuji, ani tebe Pepo :D).

Letos bylo rekordní teplo, 9 stupňů Celsia. Rekordní byla i účast žen! Dámy jste skvělé, díky. Samozřejmě  jsme měli doprovod švýcarské gardy, díky pane Březino!


A jako vždy, po vyjíždce, jsme se zahřáli skvělým vývarem v kavárně u Madony, díky Zděničko a Petře!

Nakonec chci poděkovat, všem, kteří jste jeli, jen díky Vám má Novoroční jízda skvělou atmosféru. Jste skvělí a doufám, že se zase za rok uvidíme!

Galerie s fotkami najdete pod tímto odkazem

Mějte úspěšný a krásný rok 2018

za CSC klub

Jarda Pažout

 

 

 

 

Slunovratová jízda 2017

I letošní rok pojedeme oslavit zimní slunovrat, začátek zimy, pražskou noční jízdou. Sraz bude 17.12. v 5:15 na nádraží v Českém Brodě, poté se přesuneme do Prahy, kde nás čeká kouzelná atmosféra předvánoční metropole. Okruh je cca 20-25km dlouhý a je možné si po jeho objetí zase nastoupit do vlaku a jet domů. Úplná trasa je cca 55-59km dlouhá a staví se u McDonalds na Černém mostě na snídani a rozmrznutí, poté se pokračuje směr Horní Počernice, Klánovice a Úvaly.

Trasu naplánoval guru Olda fon Klanovitz a je možné si ji prohlédnout na mapách.cz

Jede se za téměř (vyjímkou jsou padající trakaře, ryby a žáby, potopy či jiné biblické neplechy) každého počasí a je lepší se nahlásit předem, abychom Vás mohli informovat o případných změnách v programu.

Těšíme se na Vás

tým CSC klubu

 

Jak jsem jel cyklomaraton Vätternrundan

Přinášíme Vám poutavé čtení od pana Rotrekla, který se zúčastnil cyklomaratonu Vätternrundan.

Vätternrundan

O co se jedná…
Vätternrundan – pořadatelé ho prezentují jako největší rekreační cyklomaraton na světě. Skutečně se jedná o akci veskrze pohodovou, nestresuje účastníky napjatými časovými limity, extrémními stoupáními ani povinností dosáhnout co nejlepšího umístění. Nevyhlašuje se vítěz ani pořadí, dozvíte se jen časy průjezdů kontrolními body a celkový čas. Na druhou stranu, nikdo nebrání výkonnostně orientovaným skupinám či jednotlivcům, aby se pokusili dosáhnout co nejlepších časů. O tom svědčí i těžko uvěřitelný traťový rekord – 6 hodin 37 minut. Jak vyplývá z názvu akce, trasa je vedena kolem druhého největšího švédského jezera Vättern se startem a cílem ve městě Motala. Koná se od roku 1966 a účastní se kolem 20000 lidí z 50 zemí světa. A abych nezapomněl – celé je to dlouhé 300 km.

Co mě k tomu vedlo…
Obecně jsem příznivcem evropského severu. Kraj kolem jezer Vännern – Vättern i samotný východní Götaland jsme s rodinou několikrát navštívili, především kvůli pěší turistice. Krajina je mírně zvlněná s hlubokými lesy proloženými skalami a množstvím mělkých, v létě prohřátých jezer. Vše působí výrazně klidným dojmem. K tomu silnice s kvalitním asfaltem a malým automobilovým provozem. Takový klasický švédský venkov jako z knížek Astrid Lindgrenové. To vše ve mně vybudilo chuť užít si tady trochu cyklistiky. Druhá věc, která mě povzbudila k tomu, abych se úvahami o účasti začal vážně zabývat, byl článek architekta, herce a cyklisty Davida Vávry, který jsem si kdysi přečetl a vryl se mi do paměti.

Co předcházelo…
Systém přihlášek, stejně jako celý organizační proces, mají pořadatelé dokonale propracovaný. Od začátku září běží asi měsíční lhůta pro vytvoření účtu na stránkách http://vatternrundan.se/en/ a zadání avíza předběžného zájmu. V přesně stanovený den-D (loni to bylo 7.11. 19:00) se na tomtéž webu otevírá registrace, kde je možné si určit i rozmezí startovacího času. Startuje se od pátku 19:30 do soboty cca. 6:30. Po potvrzení registrace pořadatelem následuje týdenní doba na zaplacení startovného – 1400 švédských korun. Na závěr, asi měsíc před startem, se webu pod vytvořeným účtem objeví kód a instrukce pro vyzvednutí startovního čísla na místě startu v Motale.
Co se fyzické přípravy týče, doporučují pořadatelé mít najeto před závodem alespoň 1000km. Ze zkušenosti na vlastním těle, považuji za dobrý základ 3000km se zaměřením na vytrvalostní přípravu. Proto jsem se snažil odjezdit daný objem při průměrech do 130 tepů a rychlosti 25km/h.
Ubytování nabízí pořadatel v improvizovaném kempu přímo v Motale, nebo v různých ubytovacích zařízeních po okolí. Vzhledem k velkému počtu účastníků, bývají nejvýhodnější možnosti brzy obsazené. Nám se podařilo zajistit penzion cca. 60 km vzdálený. Akci jsme s manželkou pojali jako krátkou předprázdninovou cestu s dvoudenním přespáním v Dánsku a třídenním ve Švédsku.

Kolem jezera…
Vätternrundan je časově rozložen na celý víkend – v pátek a sobotu se startuje, v sobotu a neděli se dojíždí. V Motale průběžně probíhá třídenní cyklistický festival. Vätternrundanu je podřízen život nejen ve startovním/cílovém městě, ale všude tam, kudy trasa závodu prochází. Je to spojeno s výraznými dopravními omezeními, kde části trasy jsou úplně pro automobily uzavřeny, části se jedou za provozu nebo ve vyhrazeném pruhu.

V den startu, po bezproblémovém vyzvednutí startovního čísla a odpoledním odpočinku, mě manželka odvezla do Motaly. V poledne se tady prohnala silná průtrž mračen, silnice byly navečer ještě mokré, ale oblačnost se protrhávala a předpověď dalšími srážkami nehrozila. Ochladilo se na 15 stupňů, tak jsem se rozhodl pro návleky na ruce i nohy a do kapsy vzal vestu. Startovní čas mi byl stanoven na 20:38. Podle předběžných propočtů vycházelo, že bych měl být v cíli před něco polednem, to včetně pobytu ve všech devíti depech – občerstvovačkách. Těch jsem byl rozhodnut plně využívat, odpočívat, držet tepy pěkně dole, prostě se neuštvat. Byla to přece jen nejdelší jednorázová štreka na kole, kterou jsem zatím jel.

Zastavím se ještě u systému startu. Vyjíždělo se ze tří startovacích bran, postupně ve dvouminutových intervalech, po skupinách cca 60-70 lidí. Nad každou branou svítil startovací čas, který měl každý zaznamenán na startovním čísle, tak splést se bylo téměř nemožné. Vše jasné, přehledné, beze zmatků a strkanic.
Vlastní závod nabídl spoustu pro cyklistiku nevšedních zážitků – západ slunce, východ slunce, hustá ranní mlha… Vzhledem k severní poloze trvala úplná tma zhruba jen dvě hodiny, to byla doba, kdy se jelo na blikačkách. Navíc pořadatelé některé úseky osadili mobilními reflektory.

Spektrum zúčastněných bylo opravdu hodně široké – od lidí, kteří si vezli na nosiči spacák a karimatku až po skupiny na drahých silničních speciálech, strojově střídající a ignorující většinu občerstvovaček. Během jízdy se dalo sjet se skupinou s vyhovujícím tempem a náznakem spolupráce, ale vše vždy končilo depem, po kterém se dala dohromady skupina jiných lidí, nebo nezbylo než jet sám vlastním tempem.
Depa-občerstvovačky byly kapitolou samou o sobě. Jak jsem se výše zmínil, bylo jich devět. Vedle standardních ionťáků a banánů byly k dispozici bollery (sladké kynuté pečivo), teplá borůvková polévka, káva a okurky ve slaném nálevu. V Jönkeppingu a Hjö byla nabídka rozšířena o teplé jídlo (švédské kuličky..). V depech bylo poskytováno základní ošetření, masáže a servis kol. Servis byl rozšířen i na trase, kde projížděly servisní vozy s možností poskytnout technickou pomoc na místě, případně odvézt do nejbližšího depa.
Přátelskou atmosféru závodu doplnily špalíry povzbuzujících podél silnic. Mnozí si přinesli křesílka, grily, popíjeli a pokřikovat heja, heja dokázali až do ranních hodin.
Počasí vydrželo celkem slušné, bez deště a větru. Teplota klesla k 10 stupňům a k ránu padla hustá mlha.

Už vzhledem k respektu, který jsem k trase měl a snažil se o maximálně úspornou jízdu, nedopadla na mé tělo ani mysl žádná výraznější krize. Chvíli jsem si dokonce myslel, že se mi povedla jarní příprava, ale z toho mě rychle vyvedl první kopec v Alpách o týden později. To už je ale jiná kapitola..
Nicméně, průběh byl díky jen mírně zvlněnému profilu (nastoupáno 1584m) celkem svižný, tak jsem si dopolední cyklistiky moc neužil. V 8:31 jsem projel cílem v Motale. Takže 11:53 celkový čas, 10:41 čistý a jízdní průměr 27,8 km/h.

Jednoznačně – Vätternrundan mi sednul!
add. Registrace na další ročník se otevírá už 6. Září

Mirek Rotrekl