Se silničními koly cestujeme každoročně před prázdninami po Alpách už nějakých 15 let ve víceméně ustáleném stylu „five men, five tents“, kde 4/5 účastníků jsou věkem 50+. Letos jsme se dohodli na oblasti jižních Dolomit mezi Trentem a Bellunem. Východištěm byl malý camp u dvojměstí Mezzano-Imer s polohou nabízející obstojné možnosti pro natrasování okruhů nebo výjezdů na 9 dní. V porovnání se severněji umístěnými lokalitami se jedná o oblast turisticky méně vytěžovanou, takže to nese výhody s nižším provozem /i motorek/, klidem v horských sedlech a nižší cenou cappuccina. Žádný „jarmark“ jako je třeba na Stelviu. Z této strany jsou dostupná passa především pod 2000m , přes jsou jen Manghen a Vallez. Absolvovaná stoupání z jižní strany nejsou nijak extrémní, co se procent týče – většinou se pohybují mezi 5 -9. Cyklistickou hodnotu však mají, především proto, že kopce začínají v poměrně malých výškách kolem 400m a síly dokáže odebrat i horký vzduch tlačící se do hor z Pádské nížiny. Nejdelší, je cca. 27 km dlouhý, je výjezd na Passo Rolle (1989m), Passo Brocon (1616m) po několika zhoupnutích začíná stoupat z nějakých 400m, Passo Croce(1015m) příjemné, hodně zalesněné stoupání s památníkem Tullia Campagnola na vrcholu. Především estetický zážitek nabízí cesta kolem Lago del Mis s výjezdem nad Tisser (1000m), kde se začíná na 350m. Trochu jiné sedlo je Cereda(1361) – začíná se sice až na 700m, ale hned ze začátku je úsek s 11 – 14 % stoupáním asi 2 km dlouhý. Největší procento stoupání -18% -nabídl výjezd na Lago Calaita(1620m) – zařazený díky malé vzdálenosti od Mezzana na „volný den“.  Výše zmíněné Passo Manghen se nakonec neuskutečnilo. Z mapy lze vyčíst pěkný okruh přes pso. Rolle-Manghen (teoreticky „jen“ dva kopce), ale součet nastoupaných metrů přesahuje 5300. Na to nějak chyběl „morál“. Severněji posazené Passo Vallez(2032m) bylo letos nejvýše dosaženým bodem. Výjezd z jedné i druhé strany mi už připadl obtížnější, i když to mohlo být tím, že se jelo jako druhé resp. třetí sedlo etapy. Zařadili jsme i klasiku, v minulosti několikrát jeté Passo San Pelegrino(1918m), které se nám dříve hluboce vrylo do paměti díky brutálnímu stoupaní z východní strany. Dále na sever od Moeny jsou pro fyzicky i morálně zdatné jedince dosažitelná passa Sella, Gardena, Pordoi, Fedaia…, ale do toho jsme se už nepouštěli.

Na závěr malý souhrn:

Najeto 650km, nastoupáno 15160m, nejnižší výška 326m, nejvyšší výška 2032m.

Přeji pěkné léto

Mirek Rotrekl