V neděli 22.6. v sedm hodin ráno jsme se čtyři stateční vydali vstříc velkému dobrodružství. Původní cíl, dojet až na Orlík, jsme museli zrušit, protože se nám nepodařilo zajistit zpětný odvoz kol. Naplánovali jsem tedy novou trasu a to přes tři řeky – Sázavu, Vltavu a Berounku.

První kilometry směrem na Jevany jsme zdolali lehce a rychle. První zásek byl kopec na Ondřejov, stoupání je tam prudké a naše čtveřice se pěkně rozkouskovala. Naštěstí na každém kopci se čekalo, takže první měli vždy plno času si rozdělat ohýnek a opéct si buřta než dojeli ostatní. 😀

Za Ondřejovem jsme sjeli k Sázavě a podél ní pokračovali směrem ke Kamennému přívozu.

Cestou jsme projížděli obcí Nespeky, kde si Lukáš ověřil, že jim ten internet opravdu sviští!

V Týnci nad Sázavou jsme si dali ve “skvělé” třetí cenové restauraci U Vrtíšků oběd, který se mi chtěl dostat ze žaludku ještě za dvě hodiny a poté vyrazili dál.

Za Kamenným přívozem jsme trochu lekli, že jsme zabloudili a dorazili až k našim jižním sousedům, ale byl to planý poplach, nebyla to státní hranice, ale obec Rakousy.

Poté následoval sjezd do Štěchovic, kde jsme byli v půli cesty a pozdravili naši druhou řeku Vltavu.

Ze Štěchovic vede krásná cesta podél říčky Kocáby a podél ní jsme dojeli až do Mníšku pod Brdy, kde jsme doplnili zásoby v místní cukrárně.

Poté nás už čekal jen brdský hřeben a sjezd k řece Berounce. Podél ní jsme pak dojeli až na Masarykovo nádraží a tam zakončili naši jízdu.

Celkem to bylo 125km s převýšením 1900m. Počasí nám přálo, nebylo vedro a přes jednu malou přepršku (hned jsem dostal sežrat, že pokaždé když naplánuji výlet, tak prší) 🙂 nám nepršelo. Nepotkal nás ani žádný technický defekt, takže myslím, že můžu mluvit za všechny když řeknu, že nám to vyšlo na jedničku.

Díky a snad za rok konečně vyrazíme na Orlík!! 😀